NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Domácí deathmetalový objev roku 2010. Několik ostřílených veteránů si řeklo, že tu zeje díra po kvalitním oldschoolovém smrtícím kovu švédského střihu a tak založili kapelu. A nutno říci, že se ihned katapultovali na špičku současné domácí scény a není se čemu divit. V tom co dělají, u nás asi nenajdete lepší kapelu. Historický exkurz do dřevního období žánru je konstruován s neuvěřitelným citem pro detail, zvuk kytar, bicí, aranže, nekompromisní tah na branku… To vše zní, jako bych se probudil v potemnělé koncertní metalové díře na počátku devadesátek kdesi ve Stockholmu. Kluci mají naposloucháno a vědí do detailu jak má oldschool death vypadat. Možná jen Žlababa se svým vokálem přikládá pod kotel ještě trochu více, než by se slušelo na dobu, které BRUTALLY DECEASED vzdávají hold, ale to vůbec nevadí. Špinavější zvuk k tomu celému perfektně sedne a jen dobarvuje atmosféru produkčně výtečně zvládnutého řemesla. Ačkoliv nejde o nic nového pod sluncem, toto je poctivá práce a co na tom, že to celé budí trochu dojem pouhého přepisování více jak patnáct let starých rukopisů. Přepsány jsou s vkusem a citem.
7,5 / 10
Chasms (2024)
Satanic Corpse (2016)
Black Infernal Vortex (2014)
Glory Days, Festering Years (split) (2013)
Dead Lovers’ Guide (2010)
Vydáno: 2010
Vydavatel: Lavadome Productions
Stopáž: 33:12
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.